Procházka za koníkem.

Léto je za dveřmi, venku celkem zima co dělat? Dcera vymyslela procházku za koňmi kteří se celkem pravidelně popásají v nedaleké ohradě. Prý to jsou vysloužilí cikrusoví koně, zda je to pravda nevím. Jenže hned jak jsme vyrazili déšť nám trochu změnil plány.

Místo k ohradě jsme zamířili do tepla, do nedalekého hobby marketu. Jen tak, často tam najdu inspiraci k nějakému vylepšení něčeho doma nebo na zahradě.

A našli jsme. Senzační houpačku kterou si přeje hlavně žena, ale bohužel máme na ni malou záhrádku. No ne zase tak malou, ale vhodné místo aby bylo možné houpat se a nebylo to jen houpání pro houpání, to jsem zatím nevymysleli. Fotečku bohužel nemám, stála komplet včetně polstrů něco kolem 12000 Kč a byla opravdu super, pro tři osoby a to polstrovnání jí dodávalo vzhled sedačky v obývacím pokoji. Včetně područek.

Oddělení zahrady a stavby jsou moje (naše) nejoblíbenější. V zahradě jsme objevili zajímavé rostlinky do jezírka.

Nejprve takovou kterou dcera nazvala špagetovou, v reálu opravdu ty stvoly trochu připomínaly špagety. Odborně se jí říká Juncus effusus ‘Spiralis‘ - sítina a něco málo o ní a jiný obrázek naleznete třeba zde.

Dále velice zajímavou plovoucí. Takové jsou bezva pro čištění vody a to se vždy hodí ač jsem pro čištění vybaven vlastoručně vyrobenou filtrací.

Odborným názvem je to myslím Eichhornia crassipes (Tokozelka nadmutá/Vodní hyacint)

Nevím jak je to možné, že jsem si při žádné z návštěv nevšiml těchto kaskád, jistě bych je zahrnul do plánu při budování jezírka.

 Do budoucna nad něčím takovým budu přemýšlet, ale letos asi zůstaneme u jezríka tak jak je a případné změny nechám na příští rok.

U východu jsem byl ukecán k nákupu ptáčka který zazpívá když se kolem něco pohne. Ne všude, jen před senzorem.

Počasí se mezitím opravdu umoudřilo a tak jsme zamířili k ohradě. Koně se v klidu popásali uprostřed a vůbec si nás nevšímali. Nepřivábilo je ani volání, ani mlaskání ani nabízená mrkvička. To bylo poprvé co dali přednost travičce před navštěvou.

Nevadí o pár set metrů dál je další ohrada kde bývají koně. Zase smůla, ohrada byla prázdná, koně nikde. No co s tím, vyjdeme si na zvířátka a žádná neuvidíme? To ne. Zkusíme rybník, třeba tam bude nějaký živý tvor který by se chtěl nechat pozorovat. Ten rybník je zajímavý tím, že uprostřed je opuštěný, neobývaný ostrov.

Po chvíli přeci něco živého, objevily se tři kachny. Honily se po hladině  a za chvíli začaly srandovně poletovat. No ani nebylo humorné jak poletují jako to jak brzdí.

Zase smůla, jen jsem se připravil na zaznamenání toho letu a přistání na video začalo opet pršet a milé kachničky odpluly ke břehu pod strom a odmítaly dále létat.

No a protože na déšť jsem nebyli připraveni otočili jsme se a svižným krokem zamířili k domovu abychom moc nezmokli.

Poslední z malé výpravy je fotka z našeho dvorku. A to je konec.