Co s načatou nedělí, řekli jsme si přesně před měsícem, 26. dubna. A protože v pátek měl svátek Jiří rozhodli jsme se pro výlet na jednu známou pouť.
Kam, to snad ani nemusím psát je to jasné z prvního obrázku který jsem udělal na parkovišti v poli u Rovného.
Kdo snad v hodinách dějepisu či zeměpisu chyběl je to hora Říp u které se každý rok koná na svatého Jiří Řípská pouť.
Parkovné 60,-
Mezi atrakcemi které jsme zkusili nemohl chybět starý dobrý řetízák.
Hora se blíží
hluk atrakcí utichá, po víc jak hodině jsme těsně pod horou. Před námi je poměrně strmý výstup. Strmý na to, jak se Říp z dálky zdá jen jako takový boulička kam ani nemá, snad krom vlastenectví, cenu chodit, že je to výcházka tak na i minut. Omyl. Nestopoval jsem, ale cesta nahoru nám trvala jistě 45 minut, pravda se zastávkou na první vyhlídce a krátkými pauzami s ujišťováním, že nahoře bude zmrzlinka i kofola.
Tak tohle je výhled z první vyhlídky. Nebylo moc dobré počasí, dálavy byly v oparu. Šipka ukazuje na náš dům.
Cestou nahoru jsem potkali dvakrát policajty na koních, byl oto tak překvapivé, že použitelných je jen pár fotek, tady jedna z policistek.
Tak jsme to přeci jen vyšlapali. Nechuť obejiít rotundu jsem ještě ukecal,
ovšem jít dovnitř na 20 minutový výklad to mi už neprošlo a tak jsem šli na tu zmrzlinku.
Zmrzlina (30,-) prý dobrá, nealko čepované (25,-) celkem ušlo a
Před sestupem, k velké nelibosti části výpravy (tady nejsou houpačky, já chci medvídka a balónek a ...) jsem se ještě vydal na obchůzku míst s výhledem do okolní krajiny.
Pak již jen pomalu dolů protože jak známo z kopce je horší chůze než do kopce.
Úspěšně jsme prošli mezi atrakcemi, úspěšně proto, že jsem nemusel koupit asi 131 roztomilých plyšáků které už doma ani není kam dávat.
Tak zase za necelý rok nebo jindy. Výlet na Říp doporučuji každému i když není pouť. Přeci jen to v nás je to když se praotec Čech
vydrápal na horu Říp, pravil: "To je ta země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající."
O praotci se můžete došíst třeba na Wikipedii